Jiří Lábus

Jiří Lábus

Vršovice jsou zlatý, řek´  tatínek

Jeden z nejvýraznějších českých herců své generace toužil být hercem odmalička. Absolvoval DAMU v roce 1973 rolí Mackieho Messera v Žebrácké opeře, na základě které byl šéfem liberecké Ypsilonky Janem Schmidem přijat do prvního angažmá. Upozornil na sebe výrazným komediálním talentem. Za roli manžela ve Vianově hře „Hlava Medúzy“ obdržel v roce 1997 cenu Thálie.

Luděk Nešleha

Luděk Nešleha

Vršovice jsou zlatý, řek´  tatínek

Pochází z Prahy, absolvoval DAMU v roce 1967. Ještě jako student účinkoval na jevišti Divadla Za branou (1965-1967), působil v divadle v Hradci Králové (1967-1972), kde našel uplatnění především v osvědčené klasice (Sen noci svatojánské), dále v Divadle Antonína Dvořáka v Příbrami. Počátkem osmdesátých let zakotvil v divadle v Kolíně (1981-1992). Také na této regionální scéně našel bohaté uplatnění, především v komediálním repertoáru z pera světových klasiků. V letech 1998 – 2012 byl v angažmá v Divadle pod Palmovkou.

Zuzana Kronerová

Zuzana Kronerová

hraje v Gin Game

Slovenská diva Zuzana Kronerová se narodila do herecké rodiny Jozefa Kronera a Terézie Hurbanové-Kronerové, a na oba slavné rodiče ráda vzpomíná. Původně chtěla studovat filologii, na herectví se hlásila jen tak z „hecu“. A vyšlo to. Absolvovala na bratislavské VŠMU, a po letech se tam vrátila jako oblíbená pedagožka.
Nejprve nastoupila do Divadla pro děti a mládež v Trnavě (1974). O tři roky později už ji zlákala bratislavská Nová scéna, zahrála si také ve Slovenském národním divadle. Od založení Divadla Astorka Korzo´90 je jeho stálou členkou (např. Rómeo a Júlia, Tichý dom nebo Pred odchodom na odpočinek). Hostuje též na českých divadelních scénách, v Národním divadle (Markéta Lazarová), Café teatr Černá labuť, nejnověji Vršovické divadlo MANA (Gin Game).
Uplatnila se také v televizních inscenacích, seriálech, v rozhlase i dabingu. V posledních letech si ji oblíbil film, a to především ten český. Ona sama si cení pohádky Vyměněná princezna nebo TV komedie Mišo, kde si zahrála se svým otcem. Ráda vzpomíná také na spolupráci s jejími idoly Milanem Lasicou a Júliem Satinským, které s otcem je nazývali „filozofičtí klauni.“ Do širšího povědomí vstoupila mj. snímky Divoké včely, Štěstí, Václav, Venkovský učitel, Domácí péče, Masaryk či Bába z ledu.
Na kontě má dva České lvy za rok 2017 a 2001 (Bába z ledu, Divoké včely) plus další čtyři nominace, je držitekou Ceny filmové filmové kritiky (2018) a dvakrát si odnesla cenu Slnko v sieti, udělované Slovenskou filmovou a televizní akademií. Slovenský prezident Andrej Kiska jí 1. ledna 2018 udělil Řád Ľudovíta Štúra.
Kromě herectví se věnuje i zpěvu, především šansonu, a miluje jazz.
Je vdaná, má syna a dceru, a manžela Milana, s nímž střídavě žije v Praze a Bratislavě.

Dušan Sitek

Dušan Sitek

Gin Game

Narodil se Novém Bohumíně. Vyučil se kuchařem, ale toužil po divadle. A sen si splnil. V roce 1981 absolvoval DAMU v Praze, v ročníku s Bohumilem Kleplem, Danou Batulkovou, Dagmar Čárovou aj.
Působil v ostravském Divadle Petra Bezruče, ve Slezském divadle v Opavě a 25 let byl členem uměleckého souboru v Městském divadle ve Zlíně. Poté se přesunul do Prahy, v letech 2010 – 2015 hrál v Divadle pod Palmovkou, ale také v Městském divadle v Kladně, Národním divadle aj. V současné době je „na volné noze“ a kromě pražské libeňské scény je k vidění také ve Švandově divadle na Smíchově (Kdo je tady ředitel?) a v divadlech Palace (Hraběnka aneb Zámek v Čechách, Stará dobrá kapela) a Broadway (Zatmění).
Příležitosti dostal také ve filmu, naposledy ve snímku Metanol, dale třeba snímky Ostravak Ostravski nebo Taxi 121. Televizní diváci ho znají mj. ze seriálů Policie Modrava, Vyprávěj, Život a doba soudce A. K., Mamon, nejnověji Vesničan.

Milan Kačmarčík

Milan Kačmarčík

Země česká, domov můj?, Teror

Vystudoval ostravskou konzervatoř a už od druhého ročníku hostoval v Divadle Petra Bezruče. Ve čtvrtém ročníku dostal nabídku na angažmá do Národního divadla moravskoslezského. Po vojenské základní službě odešel k Bezručům za svým oblíbeným režisérem Josefem Janíkem, ale po roce a půl se znovu vrátil do NDM. V Ostravě se seznámil se svou budoucí ženou Apolenou Veldovou (společně si poprvé zahráli v inscenaci Chuť medu). Od roku 2002 oba odešli do angažmá v pražském Švandově divadle. Milan Kačmarčík zůstal v angažmá do roku 2010. Průběžně hostoval v Městském divadle v Mostě, Mladé Boleslavi, v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, ve Strašnickém divadle či Na Fidlovačce. Členem souboru Městských divadlech pražských byl od roku 2016, inscenace: Teror, Idiot, Čapek, Evžen Oněgin, Hodina přes svatbou a jiné. Zahrál si i Mackbetha v režii Pavla Kheka.

Vilém Udatný

Vilém Udatný

Země česká, domov můj?, Mléčné sklo

Herectví vystudoval na Pražské konzervatoři. Po absolutoriu v roce 1990 získal angažmá ve Středočeském divadle Kladno-Mladá Boleslav, kde setrval šest let. V letech 1996-2004 byl členem činohry Národního divadla. V současnosti se jako herec na volné noze objevuje na mnoha pražských scénách, v Divadle na Jezerce, v Divadle v Řeznické, v Divadle Ungelt nebo v Divadle Komedie. V současné době je k vidění ve Studiu DVA v inscenaci Vzpomínky zůstanou, v Činoherním klubu (Maska a tvář), v Městských divadlech pražských (Evžen Oněgin, Idiot, Hodina před svatbou), na Letních shakespearovských slavnostech ve Večeru tříkrálovém a v Divadle Palace v Perfect Days a Nalevo od výtahu. Filmoví a televizní diváci Viléma Udatného znají z celé řady televizních inscenací, seriálů a filmů (mj. Bohéma, Ohnivé kuře, Ordinace v růžové zahradě, Policie Modrava, Balada o pilotovi, Specialisté, Dáma a král, Fotograf). Spolupracuje také se zahraničními produkcemi převážně z Německa a Francie na historických filmech a věnuje se dabingu.

Jan Hofman

Jan Hofman

Země česká, domov můj?, Mléčné sklo

Vystudoval herectví na Pražské konzervatoři. Působí nebo působil na mnoha pražských divadelních scénách (Divadlo Komedie, Švandovo divadlo, Národní divadlo, Divadlo na Vinohradech, Veselé skoky, Divadlo Letí), účinkuje v televizi, filmu i rozhlase (např. Každý milion dobrý, Kadeřnictví, Kriminálka Anděl, Dáma a Král, Mazalové, Semestr, Ulice aj.) V současné době je členem souboru 11:55 (zapětdvanáct), hostuje v Městském divadle Mladá Boleslav či Teatru Kochanowskiego v polském Opolu a spolupracuje s divadelní produkcí Pantheon production.
Mimo herectví se věnuje také ilustracím. Ilustroval například knihu Kafe a cigárko od Marie Doležalové nebo prostřednictvím krátkých komiksů podpořil osvětovou kampaň Nejsem na odpis.

Máša Málková

Máša Málková

Letní den, Země česká, domov můj?

Pochází z Podblanicka, herectví vystudovala na Pražské konzervatoři. Už na škole hostovala ve Východočeském divadle v Pardubicích, kde také dostala první angažmá. Poté si zahrála v řadě pražských scén: Divadlo Na Vinohradech, Divadlo pod Palmovkou. Divadlo Bez zábradlí, Divadlo Na Prádle, A Studio Rubín, Divadlo v Řeznické, Divadlo Viola a Komorní činohra, kde za roli Klavíristky v inscenaci Chopin v porcelánu byla nominovaná na Cenu Thálie. V současné době hraje pohostinsky na scéně Městských divadel pražských a na řadě jiných scén.
Na televizních obrazovkách se objevila v inscenacích Aplaus, Kouzelný přítel, Hodný chlapec, Případ pro lyžaře a v seriálu Ulice. Uváděla počítačový magazín Game Page v České televizi. Ve filmu se objevila např. u Jiřího Menzela v Obsluhoval jsem anglického krále, dále Donšajni a snímek Fotograf, za který byla nominovaná na cenu Českého lva.

Daniel Rous

Daniel Rous

Letní den

Pochází z herecké rodiny, oba rodiče byli herci mladoboleslavského divadla. První roli před kamerou si zkusil ještě před studiem na konzervatoři v třídílné televizní inscenaci Nebezpečí smyku (1975) a postupně začal sbírat menší role v dalších inscenacích a pohádkách. Po absolvování studia na Pražské konzervatoři si vybral angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích, kde zůstal až do roku 1989. První pražskou štací se stal po listopadové revoluci na tři léta Činoherní klub, hrál ale také v divadlech ABC, Rokoko či v Karlíně. Od roku 2000 je členem souboru Divadla Na Fidlovačce a hostuje na mnoha dalších scénách, mj. Letní shakespearovské slavnosti, Divadlo Kalich, Divadlo U Hasičů či v Městské divadlo Most.
Televizním divákům se kromě rolí v desítkách inscenací a seriálů zviditelnil účastí v zábavné show Když hvězdy zpívají (2009). Objevil se také např. ve filmech Milada, Policie Modrava, Saxána a Lexikon kouzel, spolupracuje také se zahraničními filmovými produkcemi (např. filmy Joan of Arc nebo A Knight’s Tale). Dlouhodobě se věnuje i dabingu, nejvíce známý je především díky legendárnímu seriálu Přátelé, kde nenapodobitelně ztvárnil postavu Rosse.

Zbigniew Kalina

Zbigniew Kalina

Letní den, Teror

Po dokončení gymnázia pokračoval ve studiu v Hereckém studiu Mileny Asmanové při Národním divadle moravskoslezském v Ostravě se zaměřením na muzikál. První angažmá na něj čekalo v Těšínském divadle, později byl členem hereckého souboru v Městském divadle v Karlových Varech. Od roku 2004 působil v Divadle A. Dvořáka Příbram. Hostoval také v Národním divadle moravskoslezském, Komorní scéně Aréna v Ostravě, v Divadle Na Fidlovačce, Klicperově divadle Hradec Králové, v Divadle F. X. Šaldy Liberec, Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, v Divadle J. K. Tyla v Plzni či v Divadle Aqualung.
V roce 2007 se objevil v širší nominaci na Cenu Thálie 2007 za roli Daniela Halibuta v inscenaci Pension pro svobodné pány. V roce 2008 získal Cenu Thálie pro mladého činoherce do 33 let a je držitelem ceny Českého divadla 2010 za nejlepší mužský herecký výkon v roli Malvolia v inscenaci Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete, uváděné v Příbrami. Od září 2012 je členem Městských divadel pražských. Televizní diváci ho znají např. ze seriálů Dáma a Král, Ohnivý kuře, Čapkovy kapsy či Zdivočelá země.

Petra Tenorová

Petra Tenorová

Letní den

Herectví vystudovala na Janáčkově konzervatoři v Ostravě pod vedením Mgr. Alexandry Gasnárkové. Již během studií hostovala v Národním divadle Moravskoslezském. Ve třetím ročníku nastudovala se spolužáky muzikál Kytice a maturovala rolí Ester ve hře Tibora Déryho Pomyslná reportáž o americkém pop-festivalu. V roce 2009 odešla do svého prvního angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích. Za šest let působení zde odehrála 25 rolí a účastnila se i několika scénických čtení. Spolupracovala také s pardubickým Divadlem Tří. Poté byla jeden rok v angažmá v Městském divadle na Kladně. Jakožto Kateřina Horovitzová se účastnila projektu Vlak Lustig. V divadle Kalich ztvárňuje roli Natálie v muzikálu Srdcový král a hostuje také v inscenaci Dámská šatna v Divadle u Valšů. V roce 2016 přijala angažmá v Městských divadlech pražských.
V televizi si zahrála v seriálech Labyrint, Bohéma, Cukrárna, Stopy života či Modrý kód nebo v pohádkách Sněžný drak a Kouzla králů.
Ve volném čase ráda bruslí, lyžuje, tančí, ale baví ji i jízda na koni. Poslouchá šansony Edith Piaf, kapely Pink Floyd či Lucie, ale také písničkáře Jaromíra Nohavicu nebo Karla Kryla.

Lukáš Jurek

Lukáš Jurek

Ta třetí, Teror

Vystudoval pražskou DAMU pod vedením Borise Rösnera, Evy Salzmannové a Miloše Horanského. Už během studií hostoval v Národním divadle (Antonius a Kleopatra), Stavovském divadle (Marie Stuartovna) a Divadle Komedie (Král Lear). Po škole nastoupil do angažmá ve Středočeském divadle Kladno, kde během šesti let nazkoušel neuvěřitelných 36 rolích, např.: Merkucia v Romeovi a Julii, Jeana ve Strindbergově Slečně Julii a mnohé jiné. V Městských divadlech pražských, kde byl v angažmá mezi lety 2006 – 2018, nejraději vzpomíná na inscenace Hráči, Šakalí léta, Dobře rozehraná partie, Anna Karenina, Želary, Markéta Lazarová, Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách atd.
Spolupracuje s dabingem, rozhlasem i filmem. Zahrál si v např. seriálech Poslední sezóna, Proč bychom se netopili, Kriminálka Anděl, Expozitura, Ordinace, Krejzovi či Specialisté a ve dvou německých produkcích – Višňová královna a Pražské květy. V dabingu naposledy namluvil hlavní roli vyšetřovatele (britský herec Richard Harrington) v seriálu Temný Wales. V Divadle Viola se představil v inscenacích Nějak se to zvrtlo, Tisíc a jedna vášeň a Když teče do bot. Dobře ho zná také dětské publikum Divadla Láryfáry. Se svojí ženou, herečkou a spisovatelkou, Pavlínou Jurkovou vychovávají 4 děti, jednoho psa a dva křečky. Fandí fotbalové Slavii, rád spí a miluje ticho.

Denisa Pfauserová

Denisa Pfauserová

Ta třetí

Studovala herectví na DAMU a na Vyšší odborné škole herecké v Praze. První nabídkou byla v roce 2012 titulní role v inscenaci Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou v režii Petra Kracika v Divadle pod Palmovkou. Hrála i v několika dalších divadlech, např. v Divadle Na Jezerce roli Klárky v Komediantech a Ardélii ve Třech v tom, dále v Poslední aristokratce, Charleyově tetě a Saturninovi. V Divadle ABC ji do projektu I love mamma obsadil režisér Petr Svojtka, dále Kalich: Lady Oskar, Divadlo Na Vinohradech: Pygmalion, Divadlo v Dlouhé: Mnoho povyku pro nic, Vila Štvanice: Golem aj.
Největší filmovou příležitost zatím dostala jako princezna v pohádce Řachanda, druhou nejvýraznější rolí je barmanka Marika ze seriálu Ohnivé kuře. Představila se také v hlavní ženské roli filmu Prázdniny v Provence, dále natočila film Colette či pohádku Rybička aj. Nejnověji si ji filmoví diváci pamatují z Mádlova snímku Na střeše, brzy ji uvidí v očekávaném mezinárodním projektu Václava Marhoula Nabarvené ptáče. Zkušenosti má se studentskými film, hudebními videoklipy či reklamou. Jako youtuberka zveřejňuje své video postřehy na kanále Denisa má kanál. Diváci seriálů ji znají např. z Mordparty, Ulice, Doktora z Počátků či z Modrého kódu.
Zkušenosti má také jako moderátorka, dorozumí se anglicky a francouzsky, ráda bruslí a běhá, miluje tanec či jógu. Je ale také skvělá lyžařka, tenistka nebo golfistka, a obecně se hlásí ke zdravému životnímu stylu.

Stanislava Jachnická

Stanislava Jachnická

Ta třetí

Od mládí se věnovala baletu, poté výrazovému tanci ve Vysokoškolském uměleckém souboru. Vystudovala střední ekonomickou školu a herectví na DAMU. Tři roky byla v angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích (nejraději vzpomíná na inscenaci 14. hrabě Guerney), poté odešla na mateřskou dovolenou. Hostovala v divadlech v Hradci Králové, na Kladně a v Praze (např. Divadlo ABC, Rokoko, Divadlo v Řeznické, Rubín). Natočila několik filmů (Postel, Klauni, Fany, Divoká srdce aj.), TV diváci si ji pamatují z filmů (Velká obrázková loupež, Šťastní sebevrazi, Dům poslední radosti ad.), pohádek či ze seriálů Ulice, Policie Modrava, Atentát, Svatby v Benátkách apod.
Hodně se věnuje dabingu. Jejím hlasem u nás mluví třeba Lisa Kudrow (seriál Přátelé, filmy Přeber si to, Šťastná čísla atd.). Dabuje také francouzskou herečku Juliette Binoche.
Je vdaná, má dvě děti – dcera Kristýna se věnuje doktorandskému studiu ekologie na Univerzitě Karlově, syn Matyáš studuje FTVS a hraje volejbal. Stanislava Jachnická miluje přírodu a stále zkouší nové sporty (mj. jógu, kick box, lukostřelbu, tai-chi).

Petr Klimeš

Petr Klimeš

Ta třetí, Mléčné sklo

Narodil se v Opavě do, jak sám uvádí, politicky nevhodné rodiny. Teprve po převratu mohl realizovat své sny o herecké kariéře, kterou zahájil v roce 1990 ve  Slezském divadle v Opavě. Odtamtud přešel v roce 2007 do Městských divadel pražských, kde byl v angažmá až do loňské-ho roku. Nyní je hercem na volné noze. V Opavě si zahrál Tuláka v čapkovské revui Ze života hmyzu, krejčího Fialu v Našich furiantech, Seppa v Krysařovi, Salieriho v Amadeovi či Mageriho v Baladě pro banditu. V Městských diva-dlech se každou sezónu objevil v řadě rolí, nezpomenutelný byl jeho Kulíšek v Markétě Lazarové, vrah Kugler v adaptaci Čapkových povídek Věštkyně, vraždy a jasnovidci, Vančura v inscenaci Čapek, redaktor Webb v Našem městečku či Pastor v Ostatních světech. Hraje též v Divadle Radka Brzobohatého v Orwellově 1984. Ve filmu jsme ho mohli vidět např. v Unaveni sluncem /Rusko/, Sametoví vrazi, Muž, který se smě-je /Francie/, Jan Hus, Interlude in Prague /USA/, Pepa, Nabarvené ptáče aj. Není neznámý ani televizním divákům, kteří se s ním měli možnost setkat v TV seriálech  Četnické humoresky, Expozitura, Ulice, Zdivočelá země, Specialisté, Modrý kód, Policajti z centra, Mazalové, Přístav, 12 opic aj. Je rozvedený, má dvě děti.

Apolena Veldová

Apolena Veldová

Zahrada Jane Austenové

Vystudovala Státní konzervatoř v Praze, poté v roce 1985 odešla do Státního divadla v Ostravě (od roku 1995 Národní divadlo moravskoslezské), kde působila do 2002. Za roli Emilie Marty v Čapkově hře Věc Makropulos (režie Radovan Lipus) byla v roce 1995 nominována na Cenu Thálie. V Ostravě účinkovala také v Komorní scéně Aréna a Divadle Petra Bezruče. V letech 2002–2013 byla členkou souboru pražského Švandova divadla. V současnosti je v angažmá činoherního souboru plzeňského Divadla J. K. Tyla. Příležitostně hraje také v televizi, kde debutovala v seriálu Poručík Petr (1981). Od té doby účinkovala v dalších seriálech (např. Dobrodružství kriminalistiky, O ztracené lásce nebo Kriminálka Anděl) a televizních filmech (např. Mimořádný případ, Osmý div světa) či pohádkách (např. Nevěsta z obrázku, Pohádka o houslích a viole). Věnuje se také dabingu, k větším rolím patří detektiv Lilly Rushová v seriálu Odložené případy nebo Kira Nerys v seriálu Star Trek: Stanice Deep Space Nine. S manželem Milanem Kačmarčíkem, rovněž hercem, má syna Josefa.

Lucie Štěpánková

Lucie Štěpánková

Zahrada Jane Austenové

Vystudovala Janáčkovu konzervatoř v Ostravě. Během studií hostovala v ostravském Divadle Petra Bezruče (Bernarda, režie Josef Janík), v Národním divadle moravskoslezském (Královské hry, režie Miroslav Krobot) a ve Východočeském divadle Pardubice (Předvečer tříkrálový – režie Jiří Seydler, Nápadníci trůnu – režie Michael Tarant j.h. a Tři sestry – režie František Laurin). Ve Východočeském divadle v Pardubicích získala v roce 2001 v angažmá a za šest let působení zde ztvárnila řadu zajímavých rolí (Alena v Noci na Karlštejně, Seta v Měsíčním běsu, Jessika v Kupci benátském, Nataša v Ještě jednou, profesore, Jenůfa v Její pastorkyni, Ondina, Julie v Romeovi a Julii. V roce 2007 přešla do stálého angažmá do Divadla na Vinohradech, kde ji diváci mohli vidět v inscenacích Zkouška orchestru (Flétnistka) a Ideální manžel (slečna Chilternová). V roce 2010 obdržela Cenu Thálie 2009 pro činoherce do 33 let. Za roli Sety v Měsíčním běsu získala Cenu za nejlepší ženský herecký výkon festivalu České divadlo 2004. Filmoví a televizní diváci ji znají např. ze seriálů Pojišťovna štěstí, Cesty domů, Vyprávěj či z televizní pohádky Tři srdce nebo studentského filmu Eastern – Krvavý Hugo. V Národním divadle hostovala v roli Elise Dabelsteinové v inscenaci Na moři, zírám nahoru na Nové scéně.

Marie Málková

Marie Málková

Zahrada Jane Austenové

V roce 1962 dokončila studia na DAMU. Byla členkou souboru Divadla Na zábradlí, kde hrála v proslulých inscenacích Král Ubu, Proces a Zahradní slavnost. V letech 1968 až 1983 byla bez stálého angažmá, pak nastoupila do Divadla S. K. Neumanna. Třikrát po sobě získala Cenu Alfréda Radoka (2001, 2002, 2003).
Její první filmovou rolí byla cikánka Šujana ve slovenském filmu Kto si bez viny (1963). Manželku statkáře Zášinka, která zahynula v koncentračním táboře, hrála ve filmu Všichni dobří rodáci (1968). Objevila se také v česko-německé koprodukci Ukradená bitva (1972). Menší role vytvořila ve filmech Škaredá dedina (1975), Kulový blesk (1978), Mrkáček Čiko (1982), Babičky dobíjejte přesně! (1983) a Rumburak (1984) a v seriálech Létající Čestmír a Pojišťovna štěstí.
Působí jako pedagožka na Vyšší odborné škole herecké a na DAMU. Jejím manželem byl režisér Jan Grossman.

Miroslav Etzler

Miroslav Etzler

Mléčné sklo

Jako student hrál v amatérském divadelním souboru Depeše a dostával malé role v operetě ve státním divadle Ostrava. Působil v Severomoravském divadle Šumperk, vystudoval JAMU v Brně. Další působení v brněnském Státním divadle a poté v letech 1992 až 2000 v Národním divadle.
Mnohokrát se objevuje na televizní obrazovce. K jeho větším rolím patří například film režisérky Marie Poledňákové JAK SE KROTÍ KROKODÝLI nebo působení v seriálu Pojišťovna štěstí.

Michaela Badinková

Michaela Badinková

Mléčné sklo

Česká herečka slovenské národnosti. Vyhrála 5. řadu televizní soutěže Tvoje tvář má známý hlas. Vystudovala Státní konzervatoř v Bratislavě, hudebně-dramatický obor, a DAMU v Praze (obor činoherní herectví). Účinkovala v dětském divadle Úsmev v Bratislavě, v Divadle Andreja Bagara v Nitře a v Bábkovom divadle v Žilině. Zahrála si v hudební komedii Miluju tě, ale… v pražském Paláci Blaník. V současné době působí v Divadle Na Fidlovačce. S Annou Remkovou alternuje Eržiku v Baladě pro banditu, se Zuzanou Vejvodovou Káču v Divotvorném hrnci a Millie Dillmount v Hledá se muž. Zn. Bohatý!. Za Millie byla nominována na Cenu Thálie v kategorii muzikál.

Jitka Smutná

Jitka Smutná

Mléčné sklo, Teror

Vystudovala herectví na DAMU, první angažmá ve Východočeském divadle Pardubice jí sice umožnilo zahrát si pár pěkných rolí (třeba Célii v Jak se vám líbí nebo Haničku v Lucerně), ale už v roce 1976 ji zlákal do Ostravy režisér Jan Kačer. Právě s Ostravou jsou spojena důležitá léta jejího života – narodily se jí tu obě děti Tereza a Jakub a zdejší angažmá jí přineslo spoustu krásných rolí (jejím scénickým partnerem byl často Jan Vlasák, stejně jako později v Národním divadle a i dnes v Městských divadlech pražských). Zahrála si mj. Fanku v Čapkově Loupežníkovi, Agátu v Gogolově Ženitbě , Mančinku v Hlučné samotě , Mirandu v Bouři či Hermii ve Snu noci svatojánské. V té době rozvinula další ze svých talentů – zpěv. Párkrát si i zazpívala na společných koncertech s Jarkem Nohavicou. V roce 1990 se vrátila do Prahy a nastoupila v Národním divadle. I tady ji čekala spousta rolí, např. Josefína (Pekař Jan Marhoul), Cvrčková (Ze života hmyzu), vdova Quinová (Hrdina západu), Alžběta (Sáňky se zvonci), Plhalka (Rok na vsi), paní Higginsová (Pygmalion) či Pokladní (Černé mléko). Hostovala i v dalších divadlech – Divadlo Na prádle, Divadle v Řeznické, Divadlo Palace. Známá je z českých filmů (Sedm hladových, Návrat idiota, Otesánek), a ještě populárnější je díky televizi (seriály Ordinace v růžové zahradě, Cukrárna, Soukromé pasti, Cesty domů, Vyprávěj, Svatby v Benátkách, Vinaři aj.).

Tomáš Novotný

Tomáš Novotný

Mléčné sklo

Vystudoval Obchodní akademii a v roce 2004 byl přijat ke studiu Muzikálového herectví na brněnské JAMU. Poté nastoupil do muzikálového souboru Městského divadla Brno. Hostoval také v brněnském divadle Radost nebo ve Východočeském divadle v Pardubicích. Od sezony 2008/2009 rovněž spolupracuje s pražským divadlem SEMAFOR. Je spoluzakladatelem a členem pardubického Divadla Tří, které se zaměřuje především na absurdní jednoaktovky a černý humor. V letech 2012 – 2018 byl členem Městských divadel pražských.V současnosti hostuje v Divadle Hybernia, v Městském divadle Kladno nebo v Národním divadle moravskoslezském, kde se za titulní roli v muzikálu Andrew Lloyd Webera Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť dostal do širší nominace na cenu Thálie.

Dana Sedláková

Dana Sedláková

Mléčné sklo

Pochází ze Šumperka, na severní Moravě ostatně také absolvovala své umělecké začátky. Herectví studovala na Státní konzervatoři v Ostravě, tady také získala první angažmá a v letech 1990-1994 byla členkou souboru Divadla Petra Bezruče. Jednu z hlavních rolí hrála například v muzikálu Rád to někdo horké?, v Ostravě též získala první zkušenosti s účinkováním v televizi (DIGITÁLNÍ ČAS, 1991). Na tři sezóny pak přešla do Divadla F. X. Šaldy v Liberci (1994-1997), kde našla uplatnění opět v muzikálech (Kabaret).

Od roku 1997 působí Dana Sedláková v Praze bez stálého angažmá, hostuje ale na několika scénách. V Divadle Hudby se znovu objevila v muzikálech (Krysař, Jeptišky), v Činoherním klubu hrála v Tolstého Anně Karenině. Objevila se i na Letních shakespearovských slavnostech, v roce 2005 hrála ve Večeru tříkrálovém. S režisérem tohoto představení Viktorem Polesným pak spolupracovala i v televizi (BOŽÍ POLE, S.R.O., 2006).

Radim Madeja

Radim Madeja

Mléčné sklo

 

Studoval Střední průmyslovou školu chemickou, ale hned po škole se nechal zaměstnat jako kulisák v Národním divadle Moravskoslezském. Téměř dvacet let působil již jako herec v Městském divadle v Mostě a od roku 2014 je stálým členem souboru Městského divadla Mladá Boleslav, kde získal za svůj herecký výkon v hlavní roli inscenace Pavla Kheka Noveccento prestižní cenu Thálie. Od roku 2005 je také členem pohybového souboru Veselé skoky. Hostuje v Městských divadlech Pražských, ve Studiu DVA nebo ve Východočeském divadle v Pardubicích. Jeho alterego doktor Štětka je zdravotním klaunem. Objevil se v několika televizních seriálech a v televizním filmu Marka Epsteina Neděle.