Vršovice jsou zlatý, řek’ tatínek

Dospívání je vždy věc nelehká. Zvláště, když se odehrává v padesátých letech dvacátého století, vaši rodiče si přestávají rozumět a svět kolem vás se zbláznil. Pestrý kaleidoskop starých Vršovic ožívá ve vyprávění malého chlapce o rodinných i veřejných záležitostech, v němž se snoubí absurdita počátků reálného socialismu s nostalgií a humorem.

Klukovské lumpárny v Grébovce po odchodu otce vystřídá každodenní zápas o živobytí neúplné rodiny. Rodinné historky jsou střídány hořkosladkými školními příběhy, střety se sousedy a nechybí ani všemocné úřady a jejich absurdní byrokracie. Nespornou zajímavostí tohoto divadelního počinu je i skutečnost, že hlavního hrdinu hraje Luděk Nešleha a všechny ostatní postavy, mužské i ženské, ztvárňuje skvělým způsobem s neobyčejným mistrovstvím Jiří Lábus. Neméně zajímavé je i to, že autorem je vršovický rodák Zdeněk Drozda. Nikoli spisovatel, ale místní pekař, který sepsal své nesmírně autentické vzpomínky na vlastní dětství. Svérázný příběh, který by měl vidět každý své cti dbalý Vršovičák určitě zaujme a nadchne i obyvatele jiných míst, protože, ať už pocházíme odkudkoli, krajinu svého dětství si neseme v duši na všech svých cestách.